Pomoc, dětský pokoj nám obsadili Piráti :)

   Snad každý, kdo má děti, ví, že jakýkoliv trénink je potřeba občas provádět velmi nenápadně. Obzvláště u mluvení a vyslovování některých zpropadených hlásek. Když děti činnost baví, vydrží u ní déle a výsledky jsou pak samozřejmě i efektivnější. Navíc se k ní budou rádi vracet.Na cokoliv, co s dětmi chceme trénovat či procvičovat, je tedy lepší vymyslet nějakou zábavnou aktivitu či využít hračky či hry pro rozvoj kýžené dovednosti určené.

   Eliášek má hodně ukecanou povahu (aspoň v něčem je to dítě po mně), velkou slovní zásobu, naprosto skvělé porozumění významu toho, co se říká, ale zatím ještě úplně nezvládá všechny hlásky vyslovovat tak, jak je potřeba (největší problémy má kupodivu s hláskou "k"). To je v jeho věku samozřejmě naprosto normální a není potřeba se toho nijak děsit a útokem kontaktovat všechny logopedy v okolí. Bohatě stačí pokračovat v přirozeném rozvoji řeči a motivovat ho k tomu, aby se snažil vyslovovat správně.

   Jako naprosto skvělá pomůcka pro celkový rozvoj (nejen) komunikačních dovedností se nám osvědčila hra Pohádkové divadlo Piráti - hra, která je určena pro děti od 3 let. Tuhle hru jsem objednávala na konci února (na eshopu Albi) a od té doby, co dorazila, u nás ještě neuplynul ani jediný den, kdy by si s ní Eliášek nechtěl hrát. Většinou ji vybaluje několikrát denně a vždy poctivě uklízí, aby se k postavičkám náhodou nedostal Tobiášek. O hračky se jinak dělí rád, ale tohle divadlo má Tobi prostě zakázané. A já to respektuji, protože je mi jasné, co by se stalo s figurkami, kdyby se dostaly do ruky (vlastně tedy spíš do pusy) Tobiáškovi.

Hra se skládá z těchto částí:

• dřevěná základna (sestává ze 2 částí a spojí se jako puzzle)
• pozadí - je oboustranné - z jedné strany je namalovaný přístav s lodí, na straně druhé je jen moře s obzorem
• 11 postav (pirátka, 3 mladí piráti, starý pirát, opice, mořská panna, želva, chobotnice, krab a papoušek)
• 10 rekvizit (vlny, palma, ostrov, oheň, mapa, pirátská loď, truhla s pokladem, sudy, rýč a ukazatele)
• 4 hrací kostky (3x kostka rekvizit a postav, 1x akční kostka se slovesy, které určují, co se bude dít)
• pravidla hry
• celá hra je uzavřena v pevné krabici, kam se dá vše po dohrání zase dobře uložit (není to nic náročného, Eliášek to zvládne naprosto s přehledem a úplně sám)
• 
  

Pozor, Pohádkové divadlo se představuje

   Možností, jak si s divadlem hrát, je samozřejmě nespočet. Kdo znáte dětskou fantazii, tak víte, že jsou ti prcci schopní vymyslet nejrůznější scénáře, možnosti a obměny čehokoliv. Pokud tedy zrovna není chuť hrát hru podle daných pravidel, záleží jen na vás a vašich dětech, co s hrou vymyslíte.

Hra podle předepsaných pravidel

   Abyste získaly opravdu jasnou představu o tom, k čemu je hra primárně určena, napíšu vám jednoduchý  "návod", jak hru hrát. 

   Cílem hry je vytvořit ten nejlepší příběh - buď ve spolupráci s dalším hráčem, či hráči, nebo klidně i sám. Hra začíná nejprve sestavením hrací plochy a přidáním 2 z následujících velkých rekvizit - loď, ostrov, palma nebo oceán. Pak už přichází na řadu kostky - jako první je potřeba hodit všemi třemi kostkami postav a rekvizit najednou. Poté je vrženo i akční kostkou a podle toho, co nám padne, začínáme vyprávět jedinečný a originální příběh. Hráč, který házel, tedy zakomponuje do příběhu informace ze všech 4 kostek a poté je na řadě další hráč. Ten opět hodí všemi kostkami a příběh pokračuje tentokrát v jeho režii. Takto se postupuje až do doby, kdy se vystřídají všichni hráči. Hráč, který hru zahajoval má poté možnost rozhodnout, zda bude příběh vyprávěn dál, nebo zda ho ukončí. Hra se hraje obvykle jedno nebo dvě kola.

Naše nápady na ozvláštnění hry:

• výroba dalších rekvizit či postav, které by mohly v příběhu vystupovat
• pojmenování postav (pokud chcete s dítětem trénovat nějakou hlásku, zvolte vhodné jméno pro postavu, třeba takový pirát Břetislav či Mořská panna Sisi dají mnohým dětem pořádně zabrat) 
• jakmile se dítě začne učit cizí jazyk, je možné do vyprávění zakomponovat slovíčka z tohoto jazyku (pro začátek třeba jen pojmenování postav a rekvizit), časem je možné celé vyprávění přesunout do cizí řeči (samozřejmě spíše až s většími dětmi)
• činohru změnit na operetu (jednodušší - střídá se mluvené slovo a zpěv) či rovnou na operu
• vytvořit nové pozadí či další kulisy
• vytvoření vlastní mapy pokladu - hledání pokladu může být klidně skutečné, dospělák může hru někde schovat a vymyslet dobrodružnou cestu za hledáním hry - "pokladu", cestou je možné plnit různé úkoly, atd...

   Možností, jak hru ozvláštnit, je opravdu velká spousta a dle mého názoru se právě tímto přesahem docílí toho, že hra bude pro dítě stále atraktivní a bude ho rozvíjet v nejvyšší možné míře. Navíc se při všem dá užít dost zábavy a strávit společný čas, kdy se budeme aktivně  a plně dítěti věnovat. V poslední době bych řekla, že právě tohle je pro děti daleko víc, než materiální plnost a přeplněnost dětských pokojíčků:(

Jak hru hodnotíme my

   Hodnocení výrobku asi bude zajímat velkou spoustu z vás - naprosto upřímně musím říct, že tohle je jedna z nejlepších hraček, které se nám v poslední době dostaly do rukou. Jako učitelka (přiznejme si, že člověk je svým povoláním lehce postižen i v běžném životě) při vybírání hraček uplatňuji různá hlediska, které chci, aby hračka měla:

• estetičnost - nevím, jak vám, ale mně občas přijde, že některé hračky jsou až neskutečně škaredé, nepovedené a absolutně nekorespondují se skutečností
• funkčnost - chci, aby hračky, které kupujeme domů, nebyly jen samoúčelné, ale aby taky dítě nějak rozvíjely
• normální cena - předražené hračky nekupuji už z principu - je jasné,že každý si pod normální cenou představíme něco jiného, ale konkrétně tato hra stála 449 kč (objednáno přímo tady) a to mi přijde jako adekvátní cena
• kvalita provedení - na některých hračkách člověk vidí, že při jejich výrobě si s nimi nikdo nedal péči (ale to se netýká jen hraček, hodně je to vidět třeba u oblečení), minule jsme dostali dřevěnou hračku, 3 lidi z naší 4 členné domácnosti jsme si vrazili do ruky třísku - asi ani nemusím zdůrazňovat, že hračka letěla rovnou do koše

   Piráti moje kritéria splnily na 100 % a velice ráda je doporučím dále. Za mě (i mé děti) bych dala 10 bodů z 10. Opravdu jsem nenašla nic, co bych vytkla. Eliášek je z hračky nadšený, pořád se k ní vrací a to mně osobně přijde jako nejvíc vypovídající hodnota.

   Pokud tu mám někoho, kdo hračku máte doma, budu moc ráda, když se do komentáře podělíte o svůj názor:)

Čarodějnické miminko Tobiášek a jeho první mejdan...

   Rok utekl jako voda a náš druhý chlapeček oslavil své první narozeniny. V tomhle článku se nebudu rozplývat nad tím, jak je úžasný (ale fakt je:) ), ani nebudu skuhrat na čas, který tak strašně rychle letí (ale i to je pravda), budu psát prostě jen o tom, jak jsme si ty slavný narozky užili.

Téma: Harry Potter - jasná volba

   Většina dětských narozeninových oslav se nese v duchu nějakého tématu a ani u nás to nebylo jinak. Zatímco kdysi u Eliáška jsem musela dumat fakt dlouho, u Tobiho bylo téma naprosto jasný. Od začátku. Dítě, které se nečekaně narodilo na čarodějnice a jeho rodiče milují svět Harryho Pottera, to má prostě tak nějak nalajnovaný. Chudák:) 

   Oslavu jsem se rozhodla pojmout jednoduše a pozvat opravdu jen nejužší rodinu. Jako základ pro výzdobu mi posloužily barvy Nebelvíru - tedy červená a žlutá, doplněná o černou. Nápadů na výzdobu bylo sice mraky a povedlo se mi vymyslet fakt skvělé doplňky a vychytávky, ale jelikož se jedná o roční mimino, které stejně nejvíc budou zajímat balonky, rozhodla jsem se držet tentokrát při zemi. Za pár let si tohle téma zopakujeme a pak se teprve všichni vyřádíme a vyždímeme ho na maximum. Už teď se na to těším:)

Jeden oslavenec a dva dorty. Proč?

   Pro dospělou část osazenstva jsem objednala potahovaný dort, který je samozřejmě naprosto vynikající, ale pro Tobiáška taky naprosto nevhodný. Dort pro nás byl samozřejmě opět s tematikou HP, nesměl chybět Dobby, pár knih - třeba Obludné obludárium, kouzelnická hůlka a zachování nebelvírských barev. Pokud by někoho zajímala náplň, volím vždy krém z mascarpone (sice je to nejdražší varianta, ale taky ta nejchutnější) a z ovoce nesmí chybět jahody nebo borůvky. Nic víc, nic míň, a přesto je tahle kombinace naprostý TOP a trapně ji opakujeme už několik let:)

   Dort pro Tobiáška už takové gastronomické terno nebyl, ale je to ještě miminko, takže s ohledem na jeho bříško se musel spokojit s menší bombou. Ale abych dort zbytečně nekritizovala, i tak byl moc dobrý. Výroby tohohle dortíku jsem se chopila já a udělala jsem ho úplně jednoduše. Použila jsem v podstatě jen 5 surovin - hodně zralý banán, javorový sirup, zakysanou smetanu, piškoty a pár jahod na ozdobu. A jen se po něm zaprášilo - Tobi se v něm pořádně prohrabal, něco snědl, něco naházel psovi, něco si rozpatlal po oblečení a zbytku se v nestřežené chvíli ujal brácha:)

"Co tomu klukovi sakra dáme? "

   Při výběru dárků pro mě nastala asi nejnáročnější část celých narozenin. Když doma máte dvě děti stejného pohlaví, navíc věkově kousek od sebe, jsou dárky opravdu výzva. Co koupit, abyste to ještě doma neměli po prvním dítěti? Aby to nebyla zbytečnost, která bude ležet v koutě? Abyste neměli pocit, že jste druhorozeného ošidili? Přemýšlela jsem fakt docela dlouho a povedlo se mi vymyslet spíš jen takové drobnosti, které mi navíc stejně rozebrali příbuzní. 

   Pak mě napadlo pozeptat se dalších maminek a jedna z nich mě přivedla na značku UTUKUTU (moc díky), kterou jsem do té doby neznala. Jejich houpačka i houpací prkno mě doopravdy zaujaly, ale nemohla jsem se rozhodnout, která z těchto dvou možností bude lepší. Po konzultaci s mužem jsme se rozhodli, že nakonec pořídíme oba kousky. I tak byl ale pak finální výběr konkrétních kousků hodně těžký, protože jedna varianta je krásnější než druhá, ta než třetí, atd - nakonec jsme se tedy rozhodli pro duháčky a musím říct, že jsme udělali dobře. Jsou naprosto boží. Schválně se podívejte na stránky, že ten výběr byl hodně těžký:) Děti hračky zaujaly hned na první pohled a krásně pomohly rozsvítit celý pokoj. Prvotní dojmy jsou naprosto fantastické, ale hodně lidí z okolí nám vnucuje myšlenku, že to děti po chvíli omrzí a budou se nám doma zbytečně válet velké hračky. Na to zatím odpovědět neumím, ale určitě vše zhodnotím po čase v dalším článku. Za těch 14 dní, co si hračky užíváme, ale můžu říct, že myslím, že to tak rozhodně nebude. Když si s nima zrovna nehrají kluci, tak na prkně blbneme my s mužem:)

Pozvánka nesmí přijít nazmar

   Před oslavou bylo potřeba vytvořit i pozvánku, která samozřejmě naladí pozvané na zvolené téma. Jako inspirace mi posloužil můj oblíbený Sirius Black. Pozvánka sklidila velký úspěch (jo, jsme prostě trošku ujetí všichni) a musím říct, že mě fakt pobavilo a do jisté míry i dojalo, jak všichni moji z legrace míněnou poznámku o využití sov při doručení informace, zda dorazí, vzali vážně. Všechny zprávy nám tak skutečně doručily sovy:)

   Když už jsem si pohrála s obrazem pro pozvánku, chtěla jsem jej nějak využít i nadále. Na oslavě se tak každý zúčastněný vyfotil v obraze a Tobiášek bude mít, myslím, krásnou památku na všechny, kteří tenkrát slavili s ním.

Oslavenci ještě jednou vše nejlepší a za rok si to zopákneme zas:) Jen v jiném tématu!