čtvrtek 1. února 2018

My něco slavíme? Už zase!

     Už párkrát jsem se zmiňovala o tom, že žiju v dlouhodobém vztahu. S partnerem jsme spolu již 16. rokem a musím říct, že tenhle stav mi naprosto vyhovuje a vidím v něm téměř jen samé výhody. Jednu obrovskou nevýhodu dlouhodobé soužití ale má. Dárky! Nesmějte se, když jste s někým krátce, máte ohromné možnosti, čím partnera obdarovat (pokud vám teda není 15 a nejste zrovna bez kapesného:) ). Jenže po mnoha letech obdarovávání je to prostě už těžké, nápady na dárky se postupně vyčerpaly, a pokud chcete partnera pořádně překvapit, musíte se hodně snažit při vymýšlení vhodných překvapení. S mužem máme dárky rádi oba dva a "slavíme" toho hodně - samozřejmostí jsou narozeniny, svátky a Vánoce. K tomu ale ještě máme výročí svatby, výročí chození, Valentýn a občas si dáváme dárky prostě jen tak.



     Před nedávnem se ke mně dostal naprosto dokonalý dárek a jelikož věřím, že spousta z vás má taky občas problém se sehnáním perfektního dárku, rozhodla jsem se o tenhle tip s vámi podělit. Je to kniha. Ale ne jen tak obyčejná. Jedná se vlastně o takový bláznivý deník pro zamilované, kam si můžete zaznamenávat všechno, co jste ve vztahu zažili. Ale pozor, to zdaleka není všechno. Tahle knížka vás totiž donutí plnit různé úkoly - od těch řekněme normálních, až po ty hodně hodně ujeté. Zajímá vás, jaké úkoly to například jsou?



  • Celý měsíc řešte spory tím nejjednodušším způsobem - kámen, nůžky, papír! Kdykoliv se na něčem nebudete moct dohodnout, sáhněte po této hře a je to.
  • Vytvořte si svou časovou schránku. Shromážděte několik věcí, které vám připomínají tento den či rok a zahrabte je na bezpečné místo. Schránku nevyzvedávejte až do určitého speciálního dne v budoucnu, který si zvolíte.
  • Každý miluje masáž. Počkejte, až se setmí, rozmístěte svíčky, pusťte uklidňující hudbu a masírujte. Toto samozřejmě platí pro oba, nejen pro kluka.
  • Pochlubte se svými nejtrapnějšími fotkami z dětství.
A přitvrdíme... :)
  • Přihlaste se na několikahodinový kurz o něčem, o čem ani jeden z vás nic netuší. Dělejte, že se neznáte. Postupně se začněte bavit a sbližovat. Na konci kurzu se přede všemi polibte.
  • Po stylu koček, bez palců... Celý den nesmíte používat palce. Můžete si je zalepit lepící páskou k dlaním, abyste nepodváděli.
  • Jděte na veřejné místo a zničehonic si lehněte na zem. Po dvaceti sekundách se zvedněte a jděte dál, jakoby se nic nestalo. Kdyby se vás lidé ptali, co se děje, s kamennou tváří odpovězte, že jste si chtěli jen na chvíli lehnout. Nic víc.
  • Jděte do restaurace a předstírejte, že jste cizinci. Každý si vyberte vtipný akcent, třeba indický nebo italský. Držte se ho poté celou dobu - jak při konverzaci s obsluhou, tak se sebou.
  • Zavolejte na náhodné číslo a řekněte, že teď nemůžete mluvit a položte to.



     Výzev a úkolů zde najdete přes 180, takže si troufám říct, že vám zaplnění celé knížky zabere hodně času. Knížku jsem objednávala teprve před nedávnem, takže my jsme zatím stihli splnit jen pár výzev, ale už při čtení jsme se neskutečně nasmáli a pobavili se. Na některé výzvy jsem opravdu zvědavá, ale jelikož jsme s mužem pro každou srandu a špatnost, jsem přesvědčená, že splníme úplně všechny! A moc se na to těším. Jen zaznamenávat budu muset všechno já, protože David na psaní moc není (jako většina příslušníků silnějšího pohlaví, že:) ).



     Jelikož se blíží Valentýn (ano, samozřejmě vím, že ho neslaví každý), myslím, že tohle je naprosto perfektní dárek pro zamilované. Rychlost dodání byla neskutečná, jeden den jsem objednala a druhý den už jsem měla knížku doma, takže se nebojte, dodání určitě stihnete. Knihu seženete ve více obchodech, já objednávala přímo na oficiálních stránkách


Trochu seriózněji a vážněji...


    Pokud vám tahle legrace přijde na vás až moc bláznivá, mohu doporučit ještě jednu hodně povedenou knížku. Jedná se o Časosběrnou kroniku naší rodiny, která má naprosto seriózní a dokumentární charakter. Je rovněž určena pro zaznamenávání vzpomínek a vystačí vám na celých 10 let. My jsme ji s mužem dostali k Vánocům a myslím, že musí potěšit snad opravdu každého! 




     A jelikož vím, že blog čte i docela dost mužů (což mě upřímně hodně překvapilo), doporučím ještě jeden dárek speciálně pro holky a ženy. A to jsou náušnice. Já se přiznám, že jsem náušnicový maniak a příležitost, kdy bych nedostala k něčemu náušnice, považuju za naprosto promarněnou:) Muž to naštěstí ví (není divu po těch letech) a taky to chápe. Občas mě překvapí a vybere on, občas si náušnice vyberu sama a muž je jen zaplatí. Před nedávnem jsem objevila skvělý eshop, kde mají hodně zajímavé a neokoukané šperky, a jelikož jsem byla moc spokojená jak se zbožím, tak s rychlostí a jednáním, mileráda vám ho doporučím. Jedná se o obchod Beyou.cz  Pokud zde budete chtít něco koupit, můžete použít slevový kód G8GT1760, který vám zajistí slevu 10 %. Ale pozor, sleva platí jen do konce února.






     Já si vybrala náušnice Yvone s modrými krystaly a kamkoliv jsem je zatím vzala, tak sklidily ohromný úspěch. A vůbec se tomu nedivím, jsou úchvatné.

     A jak to máte s obdarováváním svých nejbližších vy? Baví vás to nebo to berete jako nutné zlo?

úterý 23. ledna 2018

Za hranice... republiky a trochu i zákona:)

     Letos jsme se rozhodli, že hned po vánočních svátcích zmizíme do světa a oslavíme příchod nového roku někde "mimo civilizaci". Jak jsme řekli, tak jsme udělali a přesunuli jsme celou naši rodinnou karavanu k Českému Švýcarsku. S tím, jak moc skvělé rozhodnutí to bylo, vás zatěžovat nebudu, ale napíšu vám o jednom úžasném výletu. Vždycky, když vyrážíme někam, kde to neznáme, tak si zadám oblast do googlu a kochám se obrázky, které mi to ukáže. A podle toho pak plánuji výlety. Při googlování oblasti "Labské pískovce" mi naběhl dokonalý obrázek kamenného mostu mezi skalními věžemi. A hned mi bylo jasné, že tam prostě musíme. Potíž byla v tom, že zmiňovaný turistický cíl byl v Německu a naše mladší dítě nemá zatím vyřízené doklady. Touha však byla silnější a rozhodli jsme se to risknout. No asi spíš já. Manžel mi však musel slíbit, že pokud budou nějaké problémy, nebude mi to až do konce života vyčítat:) Vám však rozhodně nedoporučuji riskovat, kdyby nás stavěla policie, asi by to žádná sranda nebyla a měli bychom zaděláno na únos dítěte. Naštěstí nám to však prošlo:)


Kudy k Bastei?

     Onen skalní most se jmenuje Basteibrücke a najdete ho kousek od hranic v Saském Švýcarsku. Most byl vystavěn v roce 1851 a je patrně nejstarším turistickým mostem v celé Evropě. Je dlouhý 76 metrů a přes Kuní jámu se díky němu dostanete na skalní hrad Neurathen. Je to výlet, který opravdu stojí za to.


     Cest, kterými se sem dostanete, je samozřejmě více, my zvolili tu pravděpodobně nejjednodušší. Z Hřenska jsme se vydali na bývalý hraniční přechod Schmilka, kde jsme prostě normálně překročili územní hranice a pokračovali na Bad Schandau. Dále jsme projeli městečka Rathmannsdorf a Porschdorf (směr na město Pirna). Nutno říct, že popisovat trasu je v podstatě naprosto zbytečné, protože všude jsou ukazatele na Bastei. Což je pro neznalého naprosto ideální řešení:)


     Jelikož jsme se na výlet vydali mimo hlavní sezónu, bylo všechno mnohem jednodušší. Mohli jsme tak zajet na nejbližší parkoviště, odkud je to k mostu opravdu kousek - cca 5 minut pomalé chůze. V sezoně bude situace zajisté mnohem horší, ale odstavných parkovišť je zde prý dostatek, byť už jsou samozřejmě dál.







Jak je to s placením?

     Vstup na most a některé vyhlídky je zcela zdarma. Počítejte však s tím, že se platí parkovné - 2 Eura za osobní auto. Pokud chcete navštívit i zříceninu hradu Neurathen, počítejte s dalšími 2 E na osobu - je to zajímavé místo, ale nečekejte, že vám nabídne zásadně jiné či lepší výhledy na Bastei. V zimní sezóně je zde vybírání vstupného řešeno pouze pokladničkou, kam byste měli vhodit peníze. Pokud to neuděláte, nikdo si toho ale rozhodně nevšimne.



Tipy:


  • my jsme výlet zvládli ve složení rodiče + 3 letý syn + 8 měsíční mimino + fena RR (alias poděs)
  • pokud máte kočárek, zapomeňte na  něj - jsou zde schody, úzké cesty, kořeny na cestě, atd. Na většinu míst se kočárek vzít dá, sem opravdu NE
  • s malými dětmi opravdu POZOR - za vlhkého počasí je vše dost kluzké a pokud dítě opravdu dobře neposlouchá, odložte výlet na jindy (třeba na dobu, kdy mu bude 15 :) )
  • s vychovaným psem, kterému nevadí chůze ve výškách (navíc s děrovanou podložkou) se dá zvládnout v pohodě (v sezóně bych ale určitě vynechala, bude to tu hlava na hlavě)
  • i mimo sezonu zde bylo opravdu hodně plno, v hlavní sezoně si to ani nechci představit. Takže pokud se vyhýbáte hodně profláknutým místům s davy lidí, sem nejezděte:)
  • pokud se budete chtít najíst na příjemném místě s dobrou kuchyní, doporučuji Lugano v Hřensku  - my tam jedli několikrát a vždy nám moc chutnalo
  • pokud budete chtít na poslední chvíli vyměnit nějaká Eura, můžete využít malou směnárnu po pravé straně silnice na konci Hřenska
  • opravdu doporučuju, je to neskutečně nádherné místo!

Pro nejaktuálnější tipy na výlety můžete sledovat i můj instagram:
https://www.instagram.com/apacheee_cz/

úterý 9. ledna 2018

Naše důkladné testování šátku Loktu She Rhododendrons Cloud

     Kdo nás sledujete (nebo čtete) již delší dobu, tak jste si určitě už všimli, že se naší (no dobrá, možná spíš mojí) vášní staly šátky na nošení dětí. Tobiášek si nošení sice užívá také, ale pro něj je jaksi důležitější to, že je u maminky a vidí dobře na svět, než to, v čem se zrovna nese.

    
 Kdo víte aspoň něco málo o šátkování, je vám jasné, že se vášeň pro šátky dokáže pěkně prodražit, protože tyhle "kusy hadru" stojí poměrně nemalé peníze, a to ani nemluvím o limitovaných kouscích drahých značek. Proto snad téměř každá nadšená šátkařka ráda využije možnosti testování.

     Na mě se usmálo pořádné štěstí a s Tobiáškem jsme měli příležitost dva měsíce testovat šátek od firmy Loktu She. Tahle firma se mi líbila již na první pohled - je to ryze česká značka, dokonce z mého blízkého okolí - Liberce. Tuhle společnost tvoří 4 ženy - maminky, které mají opravdu různorodá povolání  - posuďte sami: právnička, lékařka, krejčová a sociální pracovnice. Tahle firma na mě působí trochu jako malé zjevení na českém trhu - na první pohled totiž vidíte, že značka Loktu She nevznikla jen jako byznys. Každá z majitelek do šátků vkládá kus své duše, svého srdce a taky velkou část svého času. A na těch šátcích je to sakra vidět. A cítit. V neposlední řadě jsou jejich šátky vážně nádherné. Pro některé nosičky není tahle část moc důležitá, pro mě však hodně. Šátek totiž neberu jen jako praktického pomocníka při péči o dítě, ale také jako módní doplněk.



     Na testovací šátek jsem se neskutečně moc těšila, ze všech stran jsem totiž na Loktu She slyšela jen samou chválu. Když dorazil, byly jsme bohužel zrovna celá rodina nemocní, takže první navázání muselo chvíli počkat a zatím jsem se šátkem mohla jen kochat. Nebudu lhát, když jsem šátek uviděla prvně naživo, tak mě moc neoslovil a hlavou mi trochu kacířsky problesklo, že bych si tenhle kousek asi nikdy nekoupila. Miluju barvy, ideálně zářivé a muž si ze mě občas dělá srandu, že jsem posedlá růžovou (má pravdu, ale pšt). Prostě a jednoduše se mi barevně netrefil zrovna do vkusu, rozhodně tím nechci říct, že by nebyl pěkný. To on totiž je. S potěšením musím říct, že šátek vypadá naprosto stejně jako na fotce - není nic horšího,když si objednáte zboží v domnění, že přijde přesně to, co jste viděli na reklamních fotkách, a po rozbalení balíčku nestačíte kulit oči nad tím, jakými změnami fotka prošla v postprocesu. Tak tady vám to rozhodně nehrozí.




     Loktu She Rhododendrons Cloud je šátek, který obsahuje 70 % bavlny a 30 % tencelu. Bavlna je vlastně taková šátková univerzální klasika, tencel však slibuje mnoho zajímavých vlastností, na které jsem byla opravdu hodně zvědavá, protože to bylo moje první setkání s ním. Po dvou měsících testování musím říct, že mě šátek svými vlastnostmi naprosto nadchnul. Ve srovnání s jinými značkami mě překvapilo, jak moc je tenký. Kdo si libuje v "dekách", tak tento šátek asi moc neocení. Já na "deky" nejsem, takže za mě je to ohromné plus. Šátek je pevný a hodnotím ho jako téměř bezúdržbový - nemuchlá se, nezatrhávají se nitky, nevylézají oka (díky bohu za ty dary). Jelikož při navazování hezky klouže, velmi dobře se váže a dotahuje. Z tohoto důvodu jsem měla trochu strach, aby nepovoloval v úvazu, ale tenhle kousek mě vážně hodně překvapil, protože nečekaně drží pevně jako židovská víra. Z jiných recenzí jsem vyčetla, že je velmi příjemný na nošení v létě, jelikož v něm není hic. To bohužel nemůžu posoudit z vlastní zkušenosti (testovali jsme od října do prosince), ale věřím, že to tak bude. V šátku jsem nosila syna s cca 9 kily a v tomhle kousku jsem ho opravdu ani necítila, šátek je skvěle nosný. Šátek byl téměř nový a velice mě potěšilo, že všechny skvělé vlastnosti vykazoval hned od začátku, takže ho opravdu není nutné dlouho zanášet.


     No a z prvotního zklamání, co se vzhledu týče, se nakonec vyklubalo další ohromné plus. Když jsem si zvykla na jemné šedobílé barvy, tak jsem se do nich zamilovala.Tenhle šátek je totiž vážně elegán, který můžete samozřejmě nosit na jakékoliv běžné nošení, ale nestyděla bych se ho vzít ani do lepší společnosti či do divadla. Když k tomu připočteme klady, které jsem napsala výše, tak musím přiznat, že tenhle šátek hodnotím jako jeden z nejlepších, které jsem kdy měla. Při loučení s ním mi bylo opravdu smutno a vážně moc doufám, že k nám někdy nějaká "loktuška" ještě najde cestu. Kdybych si mohla vybrat jakýkoliv kousek, určitě by to byl jeden z těchto:


     Kdybych chtěla být hnidopich a opravdu musela bych říct nějaký zápor, hledala bych vážně velmi dlouho. Tenhle šátek nám vážně sednul. Jediná "nepříjemnost" je to, že světlá strana je poměrně náchylnější na umazání, ale s tím u těchto barev prostě nic nenaděláte:)

Šátek je možné vázat na obě strany - já osobně si více oblíbila tu světlejší


     Na závěr si dovolím malou citaci přímo ze stránek značky Loktu She, protože s tím naprosto souhlasím:
"Věříme totiž, že pronosit se začátkem života je ten nejhezčí start pro Vás i Vaše miminko."

A o tom to je. V Loktu She ten start bude vždycky parádní.


Moc děkuji za možnost šátek otestovat, s Tobiáškem nám bylo ctí si tenhle krásný šátek užít.

pátek 1. prosince 2017

Netradiční adventní kalendář - místo sladkostí jsou zde úkoly a aktivity pro tříleťáka

     Dneska nám začal prosinec, tedy doba, kterou má většina z nás neodmyslitelně spojenou s těšením se na Vánoce. Kdyby to náhodou někdo nevěděl, tak já Vánoce miluju. Moje dítě taky. Letos je to vlastně první rok, kdy naprosto přesně ví, co od nich očekávat a to těšení se na ně tedy prožívá naplno a v podstatě už tak nějak od září. 



     Pokud máte děti v tomto věku, tak určitě víte, o čem mluvím:) Není den, kdy by nepadla otázka: "Kdy už bude chodit Ježíšek?" Přesně z tohoto důvodu jsme už na konci října zavedli doma škrtací kalendář, který funguje naprosto perfektně.



     Dnes tu ale máme už prvního prosince, tedy dobu, kdy přichází na řadu tradiční adventní kalendář. I náš Eliášek bude mít jeden takový tradiční - jen bez dobrůtek, každý den totiž najde nějaký doplněk či hračku k vláčkodráze. Kromě toho jsem mu také ale vyrobila Adventní kalendář plný aktivit. Princip je naprosto jednoduchý - každé ráno bude Eliáškovým úkolem najít lísteček s aktuálním datem a na něm bude mít napsaný nějaký úkol, který má ten den splnit.

     Tato aktivita je naprosto perfektní v tom, že vám její výroba nezabere moc času a nadšení dětí je vážně obrovské. Navíc tam můžete poměrně snadno propašovat aktivity, které by vaše dítě jinak úplně nenadchly, ale v tomto provedení je budou dělat moc rády - např. třeba ten úklid pokojíčku:)

     Aktivita je vhodná pro jakýkoliv věk (můžete ji připravit klidně i pro partnera), stačí jen a jen přizpůsobit aktivity konkrétnímu člověku.





     Pro představu přikládám seznam aktivit, které jsem zařadila pro letošní rok já. Určitě je ale možné, že proběhnou ještě změny podle aktuální situace. 

Seznam úkolů:

1. Dojdi se podívat na náměstí na rozsvícení vánočního stromečku.
2. Ozdob si vánočně pokojíček.
3. Jeď se podívat na adventní trhy.
4. Běž pozdravit Mikuláše s čerty a andělem.
5. Najdeš v jablíčku hvězdičku?
6. Zajeď k paní kadeřnici, aby ti to moc slušelo.
7. Udělej někomu, koho neznáš, radost.
8. Podívej se na vánoční pohádku.
9. Dojdi popřát babičce k jejím 75. narozeninám.
10. Zapal druhou svíčku na adventním věnci.
11. Popros tatínka, aby ti přečetl vánoční pohádku.
12. Užij si s rodiči vánoční besídku ve školce.
13. Udělejte si jedlé kaštany.
14. Vyrob z papíru vánočního kapříka.
15. Pošli vánoční pohledy a přáníčka.
16. Dones ptáčkům do krmítka na zahrádku nějaké dobroty.
17. Upeč s maminkou a tatínkem vánoční cukroví.
18. Vyrob z papíru sněhuláka.
19. Zazpívejte si u klavíru vánoční koledy.
20. Zapal s maminkou a tatínkem prskavky.
21. Běž na procházku a prohlédni si vánoční výzdobu v oknech.
22. Jeď se školkou do ZOO a ozdob zvířátkům stromeček.
23. Ukliď si pořádně pokojíček, ať se ti tam vejdou nové dárečky.
24. Vylez nahoru na bránu a pořádně si prohlédni naše město.




Znáte tuto aktivitu? A jak se vám líbí?

středa 22. listopadu 2017

Kouzelné čtení s Albi tužkou a recenze Perníkové chaloupky

     S Albi tužkou a Kouzelným čtením jsem se poprvé setkala při práci v mateřské školce. Do logopedické třídy nám byl pořízen tenhle zázrak a když jsem viděla nadšení dětí a také to, jak se i po půl roce na hraní s ní stály pořád fronty, říkala jsem si, že jednou tuhle hračku pořídím i svým dětem.


     Když byly synovi 2 roky, nastal konečně vhodný čas pro pořízení. Jenže se do toho přimíchali tchánovci a neštěstí bylo na světě:) Nebudu se o tom raději víc rozepisovat, jen dodám, že místo k druhým narozeninám ji Eliášek dostal až k těm třetím. A ještě o 2 měsíce později. Ufff. Chce to dýchat. Pomalu a zhluboka:) Takže jsme se konečně dočkali a nyní ji už pár týdnů testujeme ze všech stran:)


    Velice často se u maminek ve svém okolí i na internetu setkávám s názorem: "my přece nepotřebujeme mluvící tužku, dítěti se věnujeme a čteme mu. Je to naprostá zbytečnost a škoda peněz." I já se svému dítěti (teď už samozřejmě i tomu druhému) věnuju, čteme opravdu hodně (co jiného čekat u učitelky českého jazyka a hudby) a i přesto jsme tužku pořídili a rozhodně nelituji. Výše uvedený názor podle mě mohou totiž říct pouze lidé, kteří nevědí na jakém principu tato hračka funguje. Čtení knihy a práce s touhle tužkou jsou totiž dvě naprosto odlišné věci. Tahle tužka totiž není na obyčejné čtení. Smyslem ani cílem téhle velmi dobře vymyšlené aktivity není totiž poslouchat to, jak tužka předčítá příběh (i když i to v některých knížkách umí) - tím je totiž INTERAKCE. Možná si sami vzpomenete na dobu, kdy jste byli malí a jelikož jste u spousty věcí nechápali, jak fungují, přišlo vám to jako kouzlo či magický pohádkový předmět. No a přesně takhle to vnímám já. A to už jsem velká.

     Syn byl z prvního setkání s knížkou v naprostém tranzu a nadšení, oči mu svítily jako dvě baterky a i teď po cca 2 měsících každodenního používání není to světlo o nic méně intenzivní. Přiznám se, že nejsem člověk, který by u malých dětí podporoval tablety, mobily, počítače a vlastně ani televizi (nic z toho Eli dosud nepoznal - kromě TV), ale na druhou stranu samozřejmě nechci, aby neuměl využívat výdobytky moderní doby. A tahle tužka je podle mě skvělým prostředníkem, dokud je malý. Později mu samozřejmě nebudu bránit ani v počítači či mobilu, ale myslím si, že malým dětem to do ruky zrovna moc nepatří.

     Skvělé je, že tuhle hračku využijete opravdu po hodně dlouhé období. Stačí jen pořídit správnou knížku. Jelikož každá z knížek Kouzelného čtení má svá specifika a je určena pro jinou věkovou skupinu, rozhodla jsem se napsat recenze knížek, které se nám dostanou do ruky(jak to vidíme my - jak z pohledu mě jako maminky a také učitelky ve školce, ale i z pohledu Eliáška - aktuálně tříletého školáčka). Jako první přichází na řadu Perníková chaloupka.



Kouzelné čtení - PERNÍKOVÁ CHALOUPKA


Pro koho je tato knížka určena:

     Výrobce uvádí, že je knížka vhodná pro osoby mezi 3 až 99 lety. Já osobně tuto knihu vidím jako naprosto ideální pro seznámení s Albi tužkou a Kouzelným čtením, takže bych se ji nebála pořídit ani mladšímu dítěti,klidně ode 2 let. Zde samozřejmě záleží na konkrétním dítku a také na tom, že mladší  děti budou potřebovat vaši asistenci - minimálně zpočátku.

     Ve srovnání s ostatními tituly Kouzelného čtení Perníkovou chaloupku hodnotím jako poměrně jednoduchou. Zaujme určitě i starší děti, ale tím, jak není složitá a ani moc obsáhlá, ji budou mít brzy zmáknutou. Takže třeba pětileťáka zaujme určitě, ale řekněme, že třeba po týdnu už ji bude mít celou prozkoumanou. Z tohoto důvodu doporučuji pořizovat spíše jako začátečnickou pro malé děti a seznámení s tím, jak vlastně tužka funguje. 




Co knížka obsahuje:

     Již z názvu je patrné, že se vše bude točit kolem tradičního příběhu, který známe snad všichni - tedy kolem Jeníčka, Mařenky a Perníkové chaloupky. Knihu namluvil pan Josef Somr a Zora Jandová - čili úroveň je fakt vysoká. Obsahuje přes 250 zvuků a textů.


     Na úvodní stránce knihy je tlačítko pro zapnutí - pokud máte knih více, je vždy při jejich střídání nutné aktivovat knihu, kterou chcete číst, jinak vám kniha bude říkat zvuky, které sem vůbec nepatří:)

     Tlačítko přehrávání (vpravo vedle tlačítka zapnutí) vám přečte příběh, který je v knize napsán. Tuto funkci u nás využíváme spíše méně, raději příběh přečteme společně a pak využíváme další funkce knížky. 

     A samozřejmě nesmí chybět ani tlačítka pro ovládání hlasitosti. Vše funguje opravdu velmi jednoduše a zvládne to (po kratičké instrukci) i malé dítě.


     Na každé dvojstránce pak můžete využít další funkce - například po aktivování znaku knížky (na obrázku vlevo) si můžete poslechnout, co se v knížce děje a spustíte i repliky jednotlivých postav či zvířátek.

     Vpravo vedle tohoho tlačítka pak najdete kvízy - ty hodnotím jako největší tahák knížky, Eliáška kvízy opravdu moc baví. A mě vlastně taky, ale psssst:) Pokud nevíte, co si pod kvízem představit, tady máte malou ukázku:
"Najdi červenou sukni"
"Najdi vědro"
"Najdi čápa"
"Najdi zajíčka"

     No a pak už jen stačí najet tužkou na požadovaný obrázek a budete buď pochváleni či dostanete další možnost. Každý kvíz se skládá z 5 otázek.


Naše soukromé hodnocení knížky:


Jak to vidím já:

     Jako člověk s uměleckými sklony musím říct, že jsou pro mě některé dnešní knížky (především ty dětské) na tragické úrovni, především, co se ilustrací týče. Ale tady musím říct "Hurá", knížka má ilustrace zajímavé, neotřelé a přitom velmi hezké a vkusné. Moc oceňuji její perfektní zvukovou stránku - nikde nic nešumí, nechrčí a hlasy mluvících jsou velmi příjemné. Mluva je pečlivá, zřetelná ale přitom není přehnaná a nepůsobí tedy jako karikatura. Už tyhle 2 záležitosti pro mě značí opravdu vysokou úroveň hračky. Ano, jsem asi trochu profesně postižená, ale tyto věci jsou pro mě velmi důležité. Četbu příběhu tužkou moc nevyužíváme, většinou já  (nebo manžel) čteme příběh sami a využíváme spíše doplňkové aktivity, které tužka nabízí - např. kvíz. Zpočátku jsme se dokonce o tužku prali všichni tři:) Tato knížka byla první (rozhodně ne poslední), kterou jsme pořídili a všichni jsme zažili ten WAU efekt. Jako máma oceňuju to, že je ovládání velice jednoduché a intuitivní a s knihou si může syn hrát i bez asistence dospělého - například, když se potřebuju věnovat mladšímu, či něco uvařit. Prostě ve chvílích, které zná každá maminka:) Ale přitom si s ní můžeme "hrát" i všichni společně a zažít u toho hodně zábavy. Na závěr si neodpustím hodnocení, že tuhle hračku považuju za jednu z nejpřínosnějších, nejzábavnějších a nejlepších hraček, které jsem měla možnost poznat. A že už jich bylo fakt hodně:)

Jak to vidí Eli:

     Eliášek je samozřejmě naprosto okouzlen. Od té doby, co jsme Albi tužku pořídili, tak neuplynul ani jeden den, kdy by si s ní nehrál. Kniha Perníková chaloupka ho moc baví - pro začátek bylo opravdu skvělé, že není moc složitá a rozsáhlá. Na všechny úkoly perfektně stačil a díky tomu rychle pochopil, jak vše funguje. Po 2 měsících používání ji má samozřejmě zmáknutou naprosto dokonale, ale i tak se k ní moc rád vrací.

    Nás edice Kouzelné čtení opravdu nadchla a už teď mi je jasné, že budeme naši sbírku stále rozšiřovat. Pokud váháte, zda pořídit knížku a tužku i vašemu dítěti, nebojte se a jděte do toho. Podle mě se jedná o jednu z nejlepších a také nejpřínosnějších hraček současné doby.

V příštím článku se můžete těšit na recenzi knihy Hravé učení.

neděle 29. října 2017

Jak se šije teepee – návod od totální amatérky



     Pro sepsání tohoto článku jsem se rozhodla, protože mi stále mnoho z vás psalo o rady na výrobu teepee. Na úvod bych ráda podotkla, že co se šití týče jsem opravdu totální amatér (jediná věc, co jsem kdy ušila, byly indiánské kostýmy na maškarní) – teepee jsem šila podle sebe a je proto možné, že existují jiné postupy, jak to udělat lépe. Nicméně věřím, že tento návod poslouží pro mnohé z vás dobře, neboť si zcela neskromně troufám tvrdit, že naše teepee vypadá hezky a povedeně. Což mi potvrdilo i mnoho lidí, kteří se šití věnují. Toť na úvod a nyní už k samotnému článku. Článek jsem sepsala již před nějakou dobou na Modrém koníkovi a od té doby mám spoustu krásných reakcí od maminek, jež šily podle mého návodu. Takže pevně doufám, že se návod bude hodit třeba i právě vám:)




Potřeby: 
  • 4 tyče délky 160 cm (já koupila násady na koště v domácích potřebách, jedna vyšla na 63 kč) 
  • 2 metry látky, která bude základní (šíře 150 cm) 
  • 1 metr látky na přední ozdobnou stranu teepee (opět ideální šíře 150 cm – ale já si vybrala látku, která se v této šíři koupit nedala, a stačila mi tedy šíře 140 cm) 
  • látka na tunýlky na tyče 
  • množství a vzory látky na doplňky – tady už hrozně záleží, pro co se rozhodnete (já kupovala navíc látku třetí – obyčejnou jednobarevnou tyrkysku na podložku a doplňky, plus jsem brala více i od látek, co jsem vypisovala nad tímto bodem) 
  • šikmý proužek na olemování 
  • třásně (nejsou nutné) 
  • šňůra nebo provaz na svázání tyčí u hotového teepee 
  • nůžky, šicí potřeby, špendlíky, křída na látku,... 

Výše uvedený seznam věcí pro ušití teepee zcela stačí, ale pokud se rozhodnete dělat i doplňky, pořiďte si: 
  • vatelín – na výplň podložky na zem (rozměr cca 1x1 metr ) – já pořídila 1,5 x 2 metry a šikovně jsem  ho poskládala:) 
  • duté vlákno – náplň do polštářků – jedna dávka mi vystačila na 3 pořádně naducané polštářky:) 
  • vlaječky jsem ušila ze zbytků a odstřižků látek – a našila do šikmého proužku 



Postup:


Pozor důležité – až nakoupíte látky, nejprve je všechny vyperte kvůli vysrážení!!!






  • začínáme stříhat – na obrázku vidíte, jak nastříháme základ – pro to potřebujeme látku o rozměrech 2 x 1,5 metru. Vše si pečlivě rozměříme a křídou si nakreslíme, jak budeme stříhat. Zde pozor, opravdu platí přísloví „dvakrát měř, jednou řež“. Když si jsme opravdu jistí, začneme stříhat – doporučuji stříhat pomalu a hlavně pořádně ostrými nůžkami. Nyní máme hotový základní střih






  • přední strana teepee – z vybrané kontrastní látky vystřihneme stejný trojúhelník jako budou ostatní stěny (základna 1 metr, výška 150 cm) 
  • nyní máme všechny stěny vystřižené – z vrchu u všech částí odstřihneme cca 20 cm látky a opět se vrátíme k přednímu dílu stanu - zeshora ustřihneme další část – zde záleží na nás, jak velký chceme mít přední horní ozdobný díl– spodní část rozstřihneme vejpůl , čímž nám vzniknou 2 vchodové části 






  • doděláváme přední stranu teepee – vše si na zemi hezky srovnáme – vznikne nám oboustranná látka – vnější strana bude mít design jako má zbytek stanu, kontrastní látku našijeme dovnitř. Když máme toto hotovo, na přední stranu nahoru našijeme vrchní ozdobnou část. Nyní je přední strana hotová a celý tento díl obšijeme šikmým proužkem (je to tak hezčí a hlavně  to zamezí třepení látky) 
  • nyní si na zemi srovnáme všechny díly vedle sebe tak, jak je budeme sešívat k sobě – mezi každými dvěma díly (nahoře i dole) malinko přistehneme, aby nám vše drželo u sebe. Teď vezmeme opět šikmý proužek a celý spodek i vršek stanu takto olemujeme 






  • Příprava tunýlků na tyče – podle tyčí si nastříháme pruhy látky – délka je stejná jako výška stanových dílů (+ necháme si nahoře i dole asi 1cm rezervu na začištění), šířku měříme tak, aby se dala obalit tyč a zbylo nám něco málo navíc na zašití. 






  • tunýlky sešijeme (viz obrázek) – nejprve rovně černou nití, poté olemujeme kvůli třepení (na obrázku bílou nití). Když máme hotovo, zkontrolujeme, zda se nám do všech tunýlků vejdou tyče. Pokud je vše ok, jdeme všívat do teepee
  • všívání tunýlků do teepee (a tím i sešívání jednotlivých dílů k sobě) – mezi 2 díly teepee vložíme tunýlek na tyč a sešijeme odshora až dolů. Takto pokračujeme i u všech ostatních dílů. A máme HOTOVO:) 





Doplňky

Podložka:
Nejprve zase nastříháme látku, potřebujeme 2 shodné čtverce (rozměr cca 1 x 1 metr + něco malinko navíc na sešití. Čtverce dáme lícovými stranami k sobě a sešijeme ze 3 stran, poté otočíme tak, jak má být, dovnitř vložíme vatelín a sešijeme poslední čtvrtou stranu. Nyní vezmeme jehlu a nit a na několika místech prošijeme– aby se podložka nehrnula na strany). Na rohy podložky našijeme šňůrky, které přivážeme k jednotlivým tyčím pro lepší stabilitu stanu.


Polštářky:
Ze zbytků látek nebo z látky k tomu zakoupené nastříháme čtverce (nebo jakýkoliv jiný tvar podle potřeb a představ) – já dělala čtverce cca 30 x 30 cm a jeden obdélník cca 35 x 20 cm. Opět dáme lícovou stranou k sobě a sešijeme ze třech stran, čtvrtou stranu sešijeme pouze od krajů, prostředek necháme volný a polštářek otočíme. Nyní naplníme dutým vláknem a zašijeme plnící otvor.




Vlaječky:
Ze čtvrtky si vytvoříme šablonu trojúhelníku, kterou nejprve obkreslujeme na látku, poté stříháme. Na každou vlaječku potřebujeme 2 trojúhelníčky látky. Každé dva kousky obrátíme lícem k sobě a sešpendlíme si je. Sešijeme k sobě odvěsny a látku obrátíme – do každého takto sešitého trojúhelníku vložíme čtvrtku pro lepší vzhled a pevnější tvar. Když máme takto vyrobené všechny trojúhelníčky, vezmeme si šikmý proužek a do něj vlaječky všijeme.




Hodně z vás se mě ptalo, na kolik naše teepee vyšlo, takže na závěr malá finanční rekapitulace:
vatelín – 150 kč 
duté vlákno – 80 kč 
4x tyč – á 63 kč = 252 kč 
základní látka – modrý chevron – 2, 5 metru – 325 kč 
indiánská látka – 2 m – 340 kč
jednobarevná látka – 2 m – 240 kč 
šikmý proužek, třásně – cca 200 kč 


Celkové náklady mi tedy vychází  na 1587 kč, je možné, že jsem ještě nějaký malý údaj zapomněla, ale určitě ne na nic zásadního. Stoprocentně se dá dostat i na nižší částku, já jsem si totiž vybrala poměrně drahé látky, dají se pořídit krásné a podstatně levnější. Ušetřit se dá také na doplňcích.



Naše teepee funguje už cca rok a půl a stále patří k těm nejoblíbenějším "hračkám", dokonce bych řekla, že čím je syn starší, tím více a raději ho využívá a tráví v něm čas. A tady možná vidíte proč by to u nás doma bez teepee prostě nešlo:)