Po prvním týdnu v práci (kdy domů prostě chodíte naprosto nadšená) si tak nějak všimnete, že vás fakt divně bolí prsa a pálí žáha, což jinak neznáte. Ráno se vzbudíte a víte, že doma není ani jeden těhotenský test, protože by vám z toho jinak hráblo. S vypětím všech sil najdete prošlý ovulační test, na který hned po natestování naskočí dvě čárky silné jako kráva

Cestou máte pouze jedny (poměrně hnusné veřejné záchodky) - ale co se dá dělat. Za 5 korun si koupíte kabinku a jelikož jste si samozřejmě vzala ten pitomý test, který se musí namočit do nádoby, máte pocit, že jste tak trochu nahraná. no co se dá dělat - rozhodnete se obětovat svoji pet lahev. S roztřesenýma rukama se snažíte načůrat do víčka (asi si umíte představit, jak to asi probíhá a že moč je téměř všude možně, jen do toho víčka ne a ne natéct). Ale jo, nakonec to stačí. Ponoříte test do víčka a čekáte. 5 sekund, 10 sekund, 15 sekund - které se najednou zdají být nekonečné. Se zatajeným dechem se podíváte na ten test a vidíte tam to, co jste si celý dlouhý rok přály vidět a nebylo vám to souzeno.
V jediné chvíli, kdy se vám to nehodí, se tam objeví dvě pořádné čárky. A vám v tu chvíli proběhne hlavou milion scénářů - jak blázen se začnete smát a nejde vám přestat. Fakt nahlas. Dáte se dokupy, pořádně umyjete ruce a jdete ven. Je vám naprosto jedno, že "hajzlbába" na vás kouká jak na mentálně retardovaného člověka s výrazem, který skrývá snad všechny obavy z bláznů, jaké si jen umíte představit. A vám je to opravdu úplně jedno, protože vaším jediným úkolem teď je vydržet a nevolat tu zprávu partnerovi, protože ho u toho chcete prostě vidět.
Tohle je situace, kterou nechci nikdy zapomenout, a je to i symbolem mého roku 2016:)