Čarodějnické miminko Tobiášek a jeho první mejdan...

   Rok utekl jako voda a náš druhý chlapeček oslavil své první narozeniny. V tomhle článku se nebudu rozplývat nad tím, jak je úžasný (ale fakt je:) ), ani nebudu skuhrat na čas, který tak strašně rychle letí (ale i to je pravda), budu psát prostě jen o tom, jak jsme si ty slavný narozky užili.

Téma: Harry Potter - jasná volba

   Většina dětských narozeninových oslav se nese v duchu nějakého tématu a ani u nás to nebylo jinak. Zatímco kdysi u Eliáška jsem musela dumat fakt dlouho, u Tobiho bylo téma naprosto jasný. Od začátku. Dítě, které se nečekaně narodilo na čarodějnice a jeho rodiče milují svět Harryho Pottera, to má prostě tak nějak nalajnovaný. Chudák:) 

   Oslavu jsem se rozhodla pojmout jednoduše a pozvat opravdu jen nejužší rodinu. Jako základ pro výzdobu mi posloužily barvy Nebelvíru - tedy červená a žlutá, doplněná o černou. Nápadů na výzdobu bylo sice mraky a povedlo se mi vymyslet fakt skvělé doplňky a vychytávky, ale jelikož se jedná o roční mimino, které stejně nejvíc budou zajímat balonky, rozhodla jsem se držet tentokrát při zemi. Za pár let si tohle téma zopakujeme a pak se teprve všichni vyřádíme a vyždímeme ho na maximum. Už teď se na to těším:)

Jeden oslavenec a dva dorty. Proč?

   Pro dospělou část osazenstva jsem objednala potahovaný dort, který je samozřejmě naprosto vynikající, ale pro Tobiáška taky naprosto nevhodný. Dort pro nás byl samozřejmě opět s tematikou HP, nesměl chybět Dobby, pár knih - třeba Obludné obludárium, kouzelnická hůlka a zachování nebelvírských barev. Pokud by někoho zajímala náplň, volím vždy krém z mascarpone (sice je to nejdražší varianta, ale taky ta nejchutnější) a z ovoce nesmí chybět jahody nebo borůvky. Nic víc, nic míň, a přesto je tahle kombinace naprostý TOP a trapně ji opakujeme už několik let:)

   Dort pro Tobiáška už takové gastronomické terno nebyl, ale je to ještě miminko, takže s ohledem na jeho bříško se musel spokojit s menší bombou. Ale abych dort zbytečně nekritizovala, i tak byl moc dobrý. Výroby tohohle dortíku jsem se chopila já a udělala jsem ho úplně jednoduše. Použila jsem v podstatě jen 5 surovin - hodně zralý banán, javorový sirup, zakysanou smetanu, piškoty a pár jahod na ozdobu. A jen se po něm zaprášilo - Tobi se v něm pořádně prohrabal, něco snědl, něco naházel psovi, něco si rozpatlal po oblečení a zbytku se v nestřežené chvíli ujal brácha:)

"Co tomu klukovi sakra dáme? "

   Při výběru dárků pro mě nastala asi nejnáročnější část celých narozenin. Když doma máte dvě děti stejného pohlaví, navíc věkově kousek od sebe, jsou dárky opravdu výzva. Co koupit, abyste to ještě doma neměli po prvním dítěti? Aby to nebyla zbytečnost, která bude ležet v koutě? Abyste neměli pocit, že jste druhorozeného ošidili? Přemýšlela jsem fakt docela dlouho a povedlo se mi vymyslet spíš jen takové drobnosti, které mi navíc stejně rozebrali příbuzní. 

   Pak mě napadlo pozeptat se dalších maminek a jedna z nich mě přivedla na značku UTUKUTU (moc díky), kterou jsem do té doby neznala. Jejich houpačka i houpací prkno mě doopravdy zaujaly, ale nemohla jsem se rozhodnout, která z těchto dvou možností bude lepší. Po konzultaci s mužem jsme se rozhodli, že nakonec pořídíme oba kousky. I tak byl ale pak finální výběr konkrétních kousků hodně těžký, protože jedna varianta je krásnější než druhá, ta než třetí, atd - nakonec jsme se tedy rozhodli pro duháčky a musím říct, že jsme udělali dobře. Jsou naprosto boží. Schválně se podívejte na stránky, že ten výběr byl hodně těžký:) Děti hračky zaujaly hned na první pohled a krásně pomohly rozsvítit celý pokoj. Prvotní dojmy jsou naprosto fantastické, ale hodně lidí z okolí nám vnucuje myšlenku, že to děti po chvíli omrzí a budou se nám doma zbytečně válet velké hračky. Na to zatím odpovědět neumím, ale určitě vše zhodnotím po čase v dalším článku. Za těch 14 dní, co si hračky užíváme, ale můžu říct, že myslím, že to tak rozhodně nebude. Když si s nima zrovna nehrají kluci, tak na prkně blbneme my s mužem:)

Pozvánka nesmí přijít nazmar

   Před oslavou bylo potřeba vytvořit i pozvánku, která samozřejmě naladí pozvané na zvolené téma. Jako inspirace mi posloužil můj oblíbený Sirius Black. Pozvánka sklidila velký úspěch (jo, jsme prostě trošku ujetí všichni) a musím říct, že mě fakt pobavilo a do jisté míry i dojalo, jak všichni moji z legrace míněnou poznámku o využití sov při doručení informace, zda dorazí, vzali vážně. Všechny zprávy nám tak skutečně doručily sovy:)

   Když už jsem si pohrála s obrazem pro pozvánku, chtěla jsem jej nějak využít i nadále. Na oslavě se tak každý zúčastněný vyfotil v obraze a Tobiášek bude mít, myslím, krásnou památku na všechny, kteří tenkrát slavili s ním.

Oslavenci ještě jednou vše nejlepší a za rok si to zopákneme zas:) Jen v jiném tématu!