Jak se šije teepee – návod od totální amatérky

     Pro sepsání tohoto článku jsem se rozhodla, protože mi stále mnoho z vás psalo o rady na výrobu teepee. Na úvod bych ráda podotkla, že co se šití týče jsem opravdu totální amatér (jediná věc, co jsem kdy ušila, byly indiánské kostýmy na maškarní) – teepee jsem šila podle sebe a je proto možné, že existují jiné postupy, jak to udělat lépe. Nicméně věřím, že tento návod poslouží pro mnohé z vás dobře, neboť si zcela neskromně troufám tvrdit, že naše teepee vypadá hezky a povedeně. Což mi potvrdilo i mnoho lidí, kteří se šití věnují. Toť na úvod a nyní už k samotnému článku. Článek jsem sepsala již před nějakou dobou na Modrém koníkovi a od té doby mám spoustu krásných reakcí od maminek, jež šily podle mého návodu. Takže pevně doufám, že se návod bude hodit třeba i právě vám:)

Potřeby: 

• 4 tyče délky 160 cm (já koupila násady na koště v domácích potřebách, jedna vyšla na 63 kč) 
• 2 metry látky, která bude základní (šíře 150 cm) 
• 1 metr látky na přední ozdobnou stranu teepee (opět ideální šíře 150 cm – ale já si vybrala látku, která se v této šíři koupit nedala, a stačila mi tedy šíře 140 cm) 
• látka na tunýlky na tyče 
• množství a vzory látky na doplňky – tady už hrozně záleží, pro co se rozhodnete (já kupovala navíc látku třetí – obyčejnou jednobarevnou tyrkysku na podložku a doplňky, plus jsem brala více i od látek, co jsem vypisovala nad tímto bodem) 
• šikmý proužek na olemování 
• třásně (nejsou nutné) 
• šňůra nebo provaz na svázání tyčí u hotového teepee 
• nůžky, šicí potřeby, špendlíky, křída na látku,... 

Výše uvedený seznam věcí pro ušití teepee zcela stačí, ale pokud se rozhodnete dělat i doplňky, pořiďte si: 

• vatelín – na výplň podložky na zem (rozměr cca 1x1 metr ) – já pořídila 1,5 x 2 metry a šikovně jsem  ho poskládala:) 
• duté vlákno – náplň do polštářků – jedna dávka mi vystačila na 3 pořádně naducané polštářky:) 
• vlaječky jsem ušila ze zbytků a odstřižků látek – a našila do šikmého proužku 

Postup:

Pozor důležité – až nakoupíte látky, nejprve je všechny vyperte kvůli vysrážení!!!

• začínáme stříhat – na obrázku vidíte, jak nastříháme základ – pro to potřebujeme látku o rozměrech 2 x 1,5 metru. Vše si pečlivě rozměříme a křídou si nakreslíme, jak budeme stříhat. Zde pozor, opravdu platí přísloví „dvakrát měř, jednou řež“. Když si jsme opravdu jistí, začneme stříhat – doporučuji stříhat pomalu a hlavně pořádně ostrými nůžkami. Nyní máme hotový základní střih

• přední strana teepee – z vybrané kontrastní látky vystřihneme stejný trojúhelník jako budou ostatní stěny (základna 1 metr, výška 150 cm) 
• nyní máme všechny stěny vystřižené – z vrchu u všech částí odstřihneme cca 20 cm látky a opět se vrátíme k přednímu dílu stanu - zeshora ustřihneme další část – zde záleží na nás, jak velký chceme mít přední horní ozdobný díl– spodní část rozstřihneme vejpůl , čímž nám vzniknou 2 vchodové části 

• doděláváme přední stranu teepee – vše si na zemi hezky srovnáme – vznikne nám oboustranná látka – vnější strana bude mít design jako má zbytek stanu, kontrastní látku našijeme dovnitř. Když máme toto hotovo, na přední stranu nahoru našijeme vrchní ozdobnou část. Nyní je přední strana hotová a celý tento díl obšijeme šikmým proužkem (je to tak hezčí a hlavně  to zamezí třepení látky) 
• nyní si na zemi srovnáme všechny díly vedle sebe tak, jak je budeme sešívat k sobě – mezi každými dvěma díly (nahoře i dole) malinko přistehneme, aby nám vše drželo u sebe. Teď vezmeme opět šikmý proužek a celý spodek i vršek stanu takto olemujeme 

• Příprava tunýlků na tyče – podle tyčí si nastříháme pruhy látky – délka je stejná jako výška stanových dílů (+ necháme si nahoře i dole asi 1cm rezervu na začištění), šířku měříme tak, aby se dala obalit tyč a zbylo nám něco málo navíc na zašití. 

• tunýlky sešijeme (viz obrázek) – nejprve rovně černou nití, poté olemujeme kvůli třepení (na obrázku bílou nití). Když máme hotovo, zkontrolujeme, zda se nám do všech tunýlků vejdou tyče. Pokud je vše ok, jdeme všívat do teepee
• všívání tunýlků do teepee (a tím i sešívání jednotlivých dílů k sobě) – mezi 2 díly teepee vložíme tunýlek na tyč a sešijeme odshora až dolů. Takto pokračujeme i u všech ostatních dílů. A máme HOTOVO:) 

Doplňky

Podložka:

Nejprve zase nastříháme látku, potřebujeme 2 shodné čtverce (rozměr cca 1 x 1 metr + něco malinko navíc na sešití. Čtverce dáme lícovými stranami k sobě a sešijeme ze 3 stran, poté otočíme tak, jak má být, dovnitř vložíme vatelín a sešijeme poslední čtvrtou stranu. Nyní vezmeme jehlu a nit a na několika místech prošijeme– aby se podložka nehrnula na strany). Na rohy podložky našijeme šňůrky, které přivážeme k jednotlivým tyčím pro lepší stabilitu stanu.

Polštářky:

Ze zbytků látek nebo z látky k tomu zakoupené nastříháme čtverce (nebo jakýkoliv jiný tvar podle potřeb a představ) – já dělala čtverce cca 30 x 30 cm a jeden obdélník cca 35 x 20 cm. Opět dáme lícovou stranou k sobě a sešijeme ze třech stran, čtvrtou stranu sešijeme pouze od krajů, prostředek necháme volný a polštářek otočíme. Nyní naplníme dutým vláknem a zašijeme plnící otvor.

Vlaječky:

Ze čtvrtky si vytvoříme šablonu trojúhelníku, kterou nejprve obkreslujeme na látku, poté stříháme. Na každou vlaječku potřebujeme 2 trojúhelníčky látky. Každé dva kousky obrátíme lícem k sobě a sešpendlíme si je. Sešijeme k sobě odvěsny a látku obrátíme – do každého takto sešitého trojúhelníku vložíme čtvrtku pro lepší vzhled a pevnější tvar. Když máme takto vyrobené všechny trojúhelníčky, vezmeme si šikmý proužek a do něj vlaječky všijeme.

Hodně z vás se mě ptalo, na kolik naše teepee vyšlo, takže na závěr malá finanční rekapitulace:

vatelín – 150 kč 

duté vlákno – 80 kč 

4x tyč – á 63 kč = 252 kč 

základní látka – modrý chevron – 2, 5 metru – 325 kč 

indiánská látka – 2 m – 340 kč

jednobarevná látka – 2 m – 240 kč 

šikmý proužek, třásně – cca 200 kč 

Celkové náklady mi tedy vychází  na 1587 kč, je možné, že jsem ještě nějaký malý údaj zapomněla, ale určitě ne na nic zásadního. Stoprocentně se dá dostat i na nižší částku, já jsem si totiž vybrala poměrně drahé látky, dají se pořídit krásné a podstatně levnější. Ušetřit se dá také na doplňcích.

Naše teepee funguje už cca rok a půl a stále patří k těm nejoblíbenějším "hračkám", dokonce bych řekla, že čím je syn starší, tím více a raději ho využívá a tráví v něm čas. A tady možná vidíte proč by to u nás doma bez teepee prostě nešlo:)

Náš první šátek: Lenny Lamb Colours of Fantasy (recenze)

    První syn nám vysvětlil, že kočárek je vlastně tak trochu sprosté slovo a přivedl nás k nošení. Jelikož to bylo v období kolem jeho půlroku, pořídili jsme tenkrát už nosítko. Nošení chytlo mě i manžela a už tehdá jsem si slíbila, že pokud bude druhé miminko, bude nošené už od narození. Pár týdnů před porodem jsem začala vybírat ten nej šátek - náš vůbec první. Proces výběru byl náročný, protože všude kolem je tolik nádherných šátků. Dlouhé hodiny jsem strávila prohlížením fotek, až jsem "HO" konečně potkala - byla to láska na první pohled. A pak už zbývalo jen a jen čekat - bohužel jsem nezvolila úplně nejlepší obchod a místo slíbeného dodání do 14 dní jsem čekala déle než měsíc. V době, kdy jsem rodila, se šátek bohužel teprve sušil na balkoně.

     Volba šátku pro mě byla docela náročná, protože mi bylo jasné, že se člověk nesmí rozhodovat jen podle vzhledu, ale taky podle toho, co od šátku očekává. Poctivě jsem pročítala různá hodnocení a recenze, a tak jsem se v tom "plácala" poměrně dlouho. Chtěla jsem pořídit nový šátek, vhodný na delší (ideálně na celé) nosící období a taky takový, který se nemusí dlouho zanášet. Hodnocení šátků  značky Lenny Lamb mému záměru odpovídalo, a tak jsem se rozhodla zkusit ho. Hned na počátku recenze musím říct, že jsem ze šátku nadšená - už jsem měla tu čest vyzkoušet poměrně hodně šátků různých značek a zatím žádný ho nepřekonal, ale vezměme to pěkně od začátku.

     Po rozbalení balíčku jsem hned započala s přípravou šátku pro nošení - tedy vyprat ve vhodném pracím prostředku (čímž se dokončí proces výroby) a vyžehlit ho. Hned po těchto úkonech šátek krásně změknul a byl velice příjemný na dotek, ale i přesto jsem se ještě vrhla na "vánočkování". A pak už byl šátek připraven na moje první vázací pokusy. Párkrát jsem zkusila navázat plyšového medvěda a hned jsem přešla na další level - vázání novorozence. Od té doby nosím velice často - Tobiášek byl poprvé navázaný v 9 dnech s váhou blížící se 4 kilům. Hned od počátku se šátek vázal velice dobře, hezky se dotahuje (což mi u některých značek bohužel přijde výrazně horší) a miminko v něm je jako v bavlnce - není se čemu divit, šátek je složením 100% bavlna. Uzel v úvazu dobře drží, nicméně jsem se po pár týdnech naučila zakončovat s ring sling kroužkem, což mi přijde lepší jak funkčně, tak vzhledově. 

Šátek před praním

Šátek po vyprání a vyžehlení

Srovnání obou stran šátku - osobně mám raději tu horní část:)

    Od našich počátků nošení už uběhlo přes 5 měsíců a Tobiášek přibral na téměř 8 kilogramů a přesto ho v šátku téměř necítím, z čehož jsem měla trochu obavy. Navázat jsem zkusila i 14 kilového staršího syna a nebylo to nijak hrozné. Zatím nosím pouze vepředu. Na šátku jsem nenašla jediné negativum. Z hlediska vzhledu oceňuju také to, že je z každé strany jiný, takže podle nálady vážu obě strany a mám vždy trochu změnu. Přestože je šátek hodně nosný, není to pocitově žádná deka, což jsme ocenili především v letních tropech. Přes léto jsme nosili totiž opravdu hodně a musím říct, že nám nebylo v šátku o nic větší vedro než bez něj, naopak teď v zimě nás spolu hezky zahřeje.

     Možná je to tím, že se jednalo o můj první šátek, možná je to tím, že je vzhledově opravdu moc krásný, ale každopádně můžu tenhle šátek prohlásit za srdeční záležitost a myslím, že se ho vzdám až na úplném konci nosícího období. A to ještě s těžkým srdcem. 

     PS: Mám syna a přesto ho úplně v klidu nosím v růžovofialovém šátku - a to z jednoho prostého důvodu - šátek beru hodně i jako módní doplněk maminky a já růžovou prostě miluju. Ale většina kolemjdoucích to vždy bere jako záruku toho, že mám v šátku holčičku:) A prý je moc krásná:)

Na závěr krátké shrnutí

Plusy:

- krásný design

- příznivá cena

- nemusí se zanášet

- nezatrhává se, nevytahují se nitky

- perfektně drží v úvazu

- manipuluje se s ním velmi dobře i úplným začátečníkům

- nosný, ale přitom to není "deka"

Mínusy:

- za sebe jsem opravdu nenašla žádné mínus, ale od pár známých jsem zaslechla, že je na některé úvazy úzký

Luxusně dobrý domácí sýr s pekanovými ořechy a čerstvými bylinkami

     Čím jsem starší, tím jsem mlsnější. Do určité míry je to asi logické, protože nejsem zrovna ten typ člověka, který by se vyžíval v poznávání nových kuchyní, pokrmů a chutí. No a s přibývajícím věkem to prostě dospělo do stádia, kdy začínám být těch svých oblíbených dobrot prostě trochu přejedená a jelikož jsem v tomhle trochu konzerva, snažím se tedy objevovat nové chutě v mých oblíbených stálicích. Nejvíce znát je to asi na sýrech. Byly doby, kdy jsem jedla jen eidam - tyhle časy jsou ale naštěstí už dávno pryč a já tak objevila famózní chutě některých sýrů. Ale opět je zde jedno ALE - musí být jen z kravského mlíka. U nás v lednici tak vždycky najdete třeba mozzarellu, chedar, blaťácké zlato, kolibu,...

     No a nedávno jsem četla zajímavý článek o výrobě domácích sýrů. Myšlenka mě hodně zaujala a začala jsem pátrat po vhodném receptu. Na internetu jich najdete samozřejmě mnoho, ale už tak úplně nepoznáte, který bude dobrý a osvědčený. V tu dobu jsem se potkala s kamarádkou, která mi poradila základ na sýr, který dělají v rodině už dlouhá léta. No a na každém pak je, jak si sýr přizpůsobí vlastním potřebám a chutím. Jelikož si pěstuju vlastní bylinky a zrovna máme období, kdy jíme pekanové oříšky na kila, moje volba byla jasná. No a tak vznikl recept na Domácí sýr s pekanovými ořechy a čerstvými bylinkami.

     Musím říct, že jsem byla zpočátku k takto vyrobenému sýru poměrně skeptická - ty domácí verze občas bohužel nechutnají tak dobře jako alternativy zakoupené v obchodě. Ale tady je to jiné, ta chuť je vážně luxusní a neskutečně mile překvapila nejen mě, al především manžela, který je k mým pokusům občas taky velmi skeptický, neřád jeden:) No, nebudu vám nic zastírat - první várku jsme snědli na posezení. Jen tak bez ničeho a od té doby jsme už dělali několik dalších přídavků. Recept stoprocentně zařazuji mezi své oblíbené stálice a je mi jasné, že budu nadále experimentovat s dalšími přísadami pro ozvláštnění chuti.

     Než přistoupím k receptu, tak bych určitě jen ráda podotkla, že výroba domácího sýru je spíše záležitostí zábavy a objevování nových chutí, z ekonomického hlediska se určitě vyplatí koupit sýr spíše v obchodě. Ale za ten pocit a pohledy návštěv, když jim řeknete, že jste sýr vyráběli sami, to vážně stojí!

Potřebujeme:

500 ml čerstvého co nejvíce tučného mléka (pozor, s trvanlivým mlékem vám to nepůjde)

500 gramů tučného tvarohu - já používám ve vaničce

lžička soli (raději klidně dejte méně a po ochutnání dosolte, mně se jednu várku podařilo přesolit)

lžička jedlé sody

lžička másla

a pak už jen ingredience k doladění té naší požadované chuti - bylinky, ořechy, sušená rajčata, pepř, koření všeho druhu, atd. - já dávám čerstvou bazalku, libeček a petrželku

Z tohoto množství získáme zhruba 170 gramů sýra.

Postup výroby:

    1. Do hrnce nalijeme mléko a do něj dáme tvaroh - ten rozbijeme na menší kousky, ale není potřeba dělat z něj "kaši". Za stálého míchání přivedeme k varu - směs se nám rozdělí na hrudkovitou hmotu a nažloutlou vodu - syrovátku. Ještě cca minutu necháme probublávat. Celkově proces trvá cca 5 minut.

    2. Přes síto oddělíme syrovátku a hrudkovitou hmotu. K výrobě sýra již nebudeme syrovátku potřebovat a pracujeme pouze s pevnou hmotou. Syrovátku můžete klidně vypít, pokud vám chutná, můžete ji použít na výrobu palačinek, buchet, atd. Nebo si ji přilijte do koupele, budete po ní mít nádherně hebkou pleť.

    3. Hrudkovitou hmotu vložíme do hrnce společně se solí, sodou, máslem a za stálého míchání necháme roztavit. Nyní už přišel čas přidat naše soukromé ingredience k dochucení. Směs pořádně promícháme a můžeme odstavit. Hmotu buď přelijeme či přendáme lžící (podle výsledné hustoty) do misky vystlané potravinářskou fólií a pořádně "uplácáme".

   4. Hotový sýr dáme vychladnout na 2 hodiny do lednice, kde získá svoji finální podobu a konzistenci. Velké překvapení pro mě byl i fakt, že jde krájet na opravdu velmi tenké plátky.

     Ráda bych vám ještě sdělila, jak dlouho sýr vydrží, ale to se bohužel hned tak asi nepovede, protože jsme ho zatím sežrali vždy během chvilky:)