Nutno dodat, že jsem nikdy nebyla typ člověka, který by měl problémy se sebevědomím a vnímáním sebe samé. Ba naopak – byla jsem vychována v tom, že dokážu všechno, co budu chtít. Protože jsem prostě dobrá a umím si jít za svým.
A tak ani v mateřství nezažívám moc pocity, kdy bych byla zoufalá a zbytečně se podceňovala. Samozřejmě byly chvíle, kdy jsem schlíple chovala v náručí ubrečené miminko a nevěděla, co dělat, co ho trápí a jak mu mám sakra pomoct. Tyhle pocity zná určitě každá maminka. Přesto si o sobě myslím, že jsem dobrá máma – a pro svého synka také dokonalá máma. Ne proto, že bych byla nejlepší ze všech, to určitě ne – ale proto, že dělám maximum pro to, aby byl šťastný a spokojený. A to kolikrát i na úkor vlastních potřeb a zájmů.
Vzpomeňte si na svoji cestu mateřstvím. Nejprve jste dítě nosila a snažila jste se, aby se mu u vás líbilo a mělo všechno, co potřebuje. Mnoho z nastávajících maminek si v těhotenství prochází malým osobním peklíčkem a věřím, že stejně nikdy nelitují, že tohle všechno pro své miminko podstupují. Prostě vědí, že to za to všechno stojí.
Když se dítě dralo na svět, byla to opět chvíle, která je většinou spojená s mnoha bolestmi – a to, i když každá k porodu přistupujeme s jinými myšlenkami, jinak to cítíme, jsou to pro nás nezapomenutelné chvíle, které se rozhodně nedají nazvat procházkou růžovou zahradou.
Po porodu nastává pak ten pravý „hukot“ – pro miminko je vše nové a občas dává velice nahlas najevo, že v bříšku to bylo lepší a jednodušší. Vy jako matka strávíte mnoho bezesných nocí, kdy se modlíte, ať už ten uzlíček konečně usne, abyste mohly spát taky. Konečně. Aspoň chvíli. Občas máte pocit, že další takovou noc už nevydržíte. Ale to se pletete, vydržíte všechno, protože „ženská prostě vydrží víc než člověk“. A i v takových chvílích své dítě milujete – jasně, občas vám připadá, že třeba ne, ale věřte, že v koutku duše to prostě někde je – o tom, jak hluboko je tahle láska momentálně uložená, rozhoduje počet nocí, kdy jste se už pořádně nevyspaly.
Své dítě krmíte (je jedno, jakým způsobem) a kolikrát ani nemáte čas nebo myšlenky, abyste se najedly také vy. Vždycky prostě dáte přednost potřebám dítěte před těmi svými – alespoň zpočátku. S tím, jak dítě stárne, se i vaše potřeby vrací do základního plánu dne. A je to tak naprosto správně. Spokojená máma se totiž rovná spokojené dítě a je důležité na tohle staré moudro nezapomínat. Nebojte se vypustit a občas si „vyhodit“ z kopýtka, vzdálit se ze svého rodinného teritoria. Vaše dítě má zajisté i jinou blízkou milující osobu, která vás zvládne na určitý čas zastoupit. Tím, že jste se stala matkou, jste rozhodně nepřestala být ženou.
V dnešní době je takovým smutným trendem neustále se podceňovat a podhodnocovat. Ale to je špatně! Zamyslete se a uvidíte, co jste pro své dítě všechno podstoupila a hlavně ještě podstoupíte. A děláte to vlastně i ráda, i když to není vždy jednoduché. To proto, že své dítě milujete. Takže se nebojte říct: Jsem dokonalá máma a nestydím se za to. Uvidíte, že se vám to „maminkovství“ bude hned lépe užívat. Všechno je to totiž v hlavě.
Ano, určitě někde ve vašem okolí existuje maminka, která vždycky vypadá jako ze škatulky, stíhá péct, vařit a k tomu si každé ráno uběhne maraton (za půl hodiny). Ale je to fuk. Každá máme svůj život a je potřeba si ho zařídit podle sebe, a ne podle mínění okolí. Dělejte si věci po svém a proto, že prostě chcete, ne proto, že se to od vás očekává. A uvidíte, že vám bude mnohem líp.
Takže až dnes večer půjdete spát, zamyslete se nad svým dnem: Co jste udělaly pro to, aby vaše dítko mělo hezký den? Čím jste ho potěšily? Co hezkého jste mu řekly? A poté si řekněte: „Jsem pro své dítě dokonalá máma“. Povinně:)
A na závěr jeden moudrý citát – bohužel si nevzpomínám, kde jsem ho četla, asi nebude ani doslovný, ale nejdůležitější je ta myšlenka:
"Dokonalost nespočívá v tom, že jsi nejlepší ze všech, ale v tom, že věci děláš tak, jak nejlépe dokážeš."
Žádné komentáře:
Okomentovat