pondělí 13. srpna 2018

Učíme se čísla s Mluvící tužkou - recenze knihy Moje první čísla od Albi

   Už v jednom z minulých článků jste se na mém blogu mohli seznámit s hračkou Mluvící tužka od ALBI a přečíst si podrobnou recenzi knížky Perníková chaloupka. Už tenkrát jsem slibovala, že se dočkáte recenzí i na další knihy z edice Kouzelné čtení a musím říct, že tolik reakcí na recenze hračky jsem snad u žádného jiného článku ještě neměla. Za to vám samozřejmě moc děkuji, protože je super vědět, že články nejenže čtete, ale také to, že vás třeba inspirují při výběru dárku a motivují k činnostem s dětmi.




   Od doby, kdy vznikl první článek ze zamýšlené série se naše "mluvící" knihovna docela rozrostla a vy se tak v následující době můžete těšit na recenze hned 4 dalších knížek. Novými přírůstky se staly:

   Recenze vezmu pěkně postupně a jelikož si myslím, že je to nosné téma, vznikne pro každou z knížek samostatný článek. Ještě než ale přistoupím k samotné recenzi Mých prvních čísel, chci říct pár slov úvodem.


   V předchozím článku jsem psala, jak moc je Eliášek z téhle hračky nadšený a od té doby se vlastně vůbec nic nezměnilo. Mluvící knížky jsou u nás těmi nejfrekvetovanějšími a nejoblíbenějšími hračkami a musím říct, že mě kolikrát až překvapuje, jak moc se nám tahle investice vyplatila. Moje okolí ví, že jsem nějakou dobu pracovala jako učitelka (nejen) v mateřské škole, a tak se velice často setkávám s dotazy právě na tuto hračku. Někteří lidé jsou nadšení, jiní zase naopak rezolutně prohlašují, že je to blbost a oni přece svým dětem čtou, takže není potřeba kupovat náhražku v podobě mluvící tužky. Pokud i vy sdílíte tento názor, tak vás chci upozornit, že takto není tužka vůbec koncipována a  vlastně se tak ani využívat nemá. Smyslem a úkolem tužky není nahrazovat rodiče a suplovat předčítání, naopak. Tyhle knížky fungují jako moderní výukový systém, který kromě zábavy přináší spoustu nových informací a dovedností. Navíc se klidně jako rodič můžete téhle aktivity účastnit také - pro dítě to zase získá trochu jiný nádech a uvidíte, jak moc ocení, když si budete "číst" s ním.



Recenze knihy MOJE PRVNÍ ČÍSLA

Doporučený věk:
3 - 7 let

Co o knížce píše výrobce?
"Moje první čísla ukáží dětem, že i čísla mohou být zábava a naučí je rozeznat jedničku od trojky a šestku od dvojky. S pomocí chytré knížky mohou rodiče dětem osvětlit základy počítání a zábavnou formou s nimi počty procvičit. V knize se děti postupně seznámí s jednotlivými čísly a v doprovodu poutavého vyprávění, které se ukrývá pod jednotlivými číslicemi, se učí rozumět počítání.

Získané znalosti si mohou malí počtáři na každé straně procvičit pomocí dvou kvízů. Na konci knížky je pro děti připravená hra na počítání."




Jak to vidíme my...

   Na začátek musím říct, že zrovna tohle byla knížka, která mě v obchodě zase až tolik neoslovila a já osobně bych vybrala spíše jinou. Eliášek si ji ale moc přál, takže jsem ji bez řečí objednala - objednávám přímo z eshopu Albi a vždycky u nich nechám majlant, takže bacha na to:) Po několika použití jsem ale svůj původní názor musela přehodnotit a zpětně musím uznat, že je skvělá. Nenajdete tam žádný nudný dril a nezajímavý obsah (čehož jsem se původně trochu bála), seznámení s čísly a jejich procvičování je podáno zábavným způsobem a vše je vystavěno na bázi pohádek a příběhů. 



    Knížku namluvila Zora Jandová a Petr Pěknic a zvuková stránka knihy je opravdu skvělá. Zvuk je čistý, přirozeně zajímavý a poutavý... Občas, když se pak dostanu třeba na návštěvách k jiným zvukovým knížkám, nestačím se divit, co za paskvily výrobci vypouští na dětský trh. Bohužel tyto věci pak naprosto zazdí i jinak dobrý produkt. Ale to jsem trochu odbočila, protože u Albi knížek se tohoto opravdu bát nemusíte:)

   Ilustrace v knížce jsou taktéž pěkné, ale ve srovnání s jinými díly Kouzelného čtení stránky působí poněkud prázdněji, což ale knížce nijak body neubírá. Na každé dvojstraně najdete seznámení se 4 čísly, která jdou logicky po sobě tak, jak nám to ve školách natloukli do hlavy. Malý čtenář se tak seznámí s čísly od 1 do 20.





Co kniha Moje první čísla umí...

   Na příkladu jednoho čísla vám ukážu, co všechno můžete od knížky očekávat - koukneme se třeba na jedno z mých nejoblíbenějších čísel - sedmičku.



   Po aktivování prvního symbolu (otevřená kniha) se dítě dozví základní názvy a informace o obrázcích - zde se dozvíte například jména trpaslíků, barvu jejich očí, typ vlasů či pojmenování všech předmětů na obrázku.

   Po aktivaci druhého symbolu (šipka) je možné dozvědět se doplňující informace, zvuky a dialogy. V případě tohoto obrázku si můžete poslechnout promluvy jednotlivých trpaslíků.
"Ahoj, já jsem první zleva. Jmenuji se Matýsek."
"Jsem Jeník, sedmý trpaslík. Na čepici mám kamarádku berušku, všude chodí se mnou"

Když pak v tomto módu najedete na velké číslo 7, můžete si poslechnout povídání o číslu 7 a také rychlou připomínku pohádky Sněhurka a 7 trpaslíků.
Při najetí na korálky pod číslem se spustí počítání od 1 do 7.

Další dva symboly spustí kvízy - je to stejné jako v jiných knihách z edice, vlevo najdete lehčí kvízy, směrem doprava jejich obtížnost stoupá.


Lehčí varianta kvízu - ukázka:
"Najdi prsteníček."
"Najdi číslo 6."
"Najdi Petra."

Těžší varianta kvízu - ukázka:
"Kolik trpaslíků má zelené kalhoty?
"kolik figurek je na hrací desce?
"Kolikátý prst je prostředníček?

Každý kvíz se skládá z 5 otázek a po zadání odpovědi se člověk vždy hned dozví, zda odpověděl správně či nikoliv.


   Další stránky knihy se zaměřují na procvičení čísel - první dvojstrana se týká pouze čísel od 1 do 10, na další dvojstraně už najdete těžší variantu, kde se procvičují čísla od 1 do 20. Pro menší děti může být těžší varianta náročnější, takže vůbec nevadí, když se zaměříte pouze na procvičování čísel od 1 do 10 a ke knížce se s dětmi vrátíte později.

   A nyní už se dostávám k poslední dvojstraně, kde je pro čtenáře připravena hra. Abyste mohli tuto hru hrát, musíte si sehnat ještě kostku a figurky, které nejsou součástí balení. Hra se hraje podobně jako Člověče - člověk postupuje kupředu o tolik políček, kolik mu padne na kostce. Když se vaše figurka zastaví na barevném políčku - kamínku, musíte se ho dotknout tužkou a pak už postupovat podle pokynů. Vaším úkolem je samozřejmě dostat se první do cíle.

   Hra je skvělá a doma nás fakt baví. Není založená jen na počítání, i když to je samozřejmě jejím dominantním prvkem. Během hry s vámi hovoří různé postavičky z obrázků a zadávají vám jednotlivé úkoly. Pokud je nesplníte či odpovíte špatně na otázku, tak za trest jednou neházíte. Hru je možné hrát v 1 člověku, ale zábavnější je to samozřejmě ve více lidech. Ostatně jako každá desková hra:)







Závěrem...

   U této knihy bych opravdu doporučila držet se spodní věkové hranice a nepořizovat ji dětem dříve než v těch 3 letech. Na druhou stranu, pokud se ke knize dostane mladší dítě, zabaví se s ní zajisté také, ale... Někdy je prostě dobré děti nezatěžovat náročnými úkoly, kterým počítání a čísla celkově jsou, zbytečně brzy.

   Já osobně jsem neměla moc potřebu Eliáška učit čísla, myslím, že na to má klidně ještě spoustu času. I když v mém okolí mám samozřejmě i hodně ambiciózní maminky, které by nepřežily, kdyby jejich tříleté děti nepoznaly napsanou 14, ale to podle mě není správná cesta. Díky hraní s touto knížkou už Eli bezpečně pozná jednotlivá čísla od 1 do 10 a sám z toho má hroznou radost. Když jdeme po ulici a pozná někde nějaké číslo, je z toho štěstím bez sebe a hlásí (samozřejmě na celou ulici), že už umí číst. A tak se mi vlastně dítě naučilo znát čísla bez toho, aniž bych se já musela nějak snažit:) Na nás teď už je (a bude) tuto schopnost dále rozvíjet vhodnými aktivitami a hlavně podporovat jeh dětskou zvídavost a neutlouct ji přehnaným drilem.




2 komentáře:

  1. Ahojte všetci
    Opýtajte sa na váš úver teraz a dostanete rýchle potvrdenie a pevnú sadzbu. Naše úvery sú rýchle a bezpečné a veľmi malé úrokové sadzby.
    E-mail: sd.helen05@gmail.com
    Ďakujeme, že ste nás kontaktovali.

    OdpovědětVymazat
  2. Zašla jsem se zase po letech podívat na webík www.relaxujeme.cz a musím teda říct že je načase abych zase někam vycestovala. Je to moc náročné se takto rozhodnout když vím že toho mám dost v práci, ale tak co se dá dělat. Někdy se odvázat budu muset.

    OdpovědětVymazat